Instrukce a poznámky pro klienty
Vložte svůj text...
1. Odžvýknutí a snížení hlavy v zastavení - zkrátím otěže tak, abych měla na obou stranách kontakt s hubou. Zvednu ruce tak, aby udidlo tlačilo koni nahoru směrem do koutků huby. Tlak na koutky se nesmí ztrácet do chvíle, než kůň zareaguje - neprověšovat otěže. Jakmile kůň zareaguje odžvýknutím => povolím otěže a nabídnu mu tak, že se může vytáhnout dopředu a dolů.
2. Změny rámce v kroku, tj. střídat krok na otěži v relativním napřímení a krok v pozici dopředu a dolů. Snažit se pohybovat krokem co nejlépe vpřed - v pozici na otěži kratšími kroky, v pozici dopředu a dolů delšími kroky, při zachování stejného rytmu. Dle potřeby si počítat jeden - dva - jeden - dva, co vteřina, to jeden krok. Zprvu cvičte libovolně dle pocitu - na otěži stačí ujít jen pár kroků, poté koně požádat o odžvýknutí viz práce v zastavení a po odžvýknutí nechat vytáhnout dopředu a dolů. V pozici dopředu a dolů zkusit udržet koně výrazněji déle a zachovat rytmus.
3. Malé kruhy v kroku - co nejmenší kruhy s výrazným ohnutím krku k vnitřní ruce, v úhlu cca 45 stupňů vůči tělu koně. Musí být zachován nohosled kroku, pokud tomu tak není, stačí kruh mírně zvětšit. Na kruzích zkouším dle pocitu (pokud kůň boulí bříško dovnitř a pocitově padá dovnitř dolů) doslova vtlačovat každý krok bříško koně více pod něj (vnitřní holení). Jeden max tři kruhy za sebou, poté vyjet rovně. Kdykoliv se kůň bude chtít protáhnout dopředu a dolů, je nutné mu to dovolit úplným uvolněním otěží. Výrazné sestavení k vnitřní ruce by však mělo zůstat zachováno.
V klusu se soustředit výhradně na sebe:
1. cvičit správné držení rukou - lokty k tělu cca do oblasti, kde končí žebra, předkloktí vůči paži zaúhlit tak, aby směřovalo jen mírně dolů (nepropínat ruce v loktech) a postavit pěsti jako byste nesla dva hrníčky,
2. spustit obě nohy od kyčlí více směrem dolů (prodloužit sama sebe), jako byste se na ty nohy chtěla postavit na zem. Vyvarovat se pobízení, na které kůň nereaguje a tím i zvedání pat případně posouvání nohou příliš dozadu. Zpomalí-li nebo přejde do kroku, procvičte s ním v kroku ty malé kroužky a jakmile z nich vyjedete ven, zkuste ihned vyklusat vpřed,
3. uvolnit spodní část nohou - v lehkém klusu při každém vysednutí zkusit vytočit špičky obou chodidel co nejvíce od koně, při každém dosednutí je naopak směrovat co nejvíce ke koni. Když zprvu nechytám rytmus, nic se neděje, zkouším dál. Když rytmus chytnu a pak z něj zase vypadnu, taky se nic neděje, zkusím ho prostě chytit znovu.
1. Zapojit do změn rámce v kroku práci s těžištěm - koně nechám odžvýknout a vytáhnout dopředu a dolů. Když si ho z této pozice chci vzít na otěž, jdu tělem nejprve za ním dopředu. Představím si, že mám v hrudním koši bowlingovou kouli, kterou pomyslně převalím k hrudní kosti. Trupem mohu jít až do mírného předklonu (má prsa cca nad kohoutkem koně). Poté plynule vracím své těžiště a svůj trup do výchozí pozice, tedy do napřímení (tj. můj trup je kolmo k zemi). Opět si to mohu představit tak, že tu bowlingovou kouli v hrudním koši plynule převalím zpět do středu. Současně s napřímením svého trupu se vytáhnu z pasu nahoru, ramena zpátky, lopatky k sobě, brada nahoru. Kůň půjde zcela přirozeně hlavou a krkem za mnou, mohu si tak pohodlně během celého procesu zkrátit otěže. Pokud kůň na kontakt s rukou reaguje tím, že se snaží vytáhnout zpět dopředu a dolů, mé ruce tyto jeho pokusy jemně zadrží respektive odpruží skrze mé zápěstí (jako bych namísto zápěstí měla pružiny) 👀
2. Pracovat na udržení koně v pozici dopředu a dolů i v klusu - první naklusání mohu klidně provést z pozice dopředu a dolů v kroku, nemusím koně brát na otěž. Během klusu se snažím soustředit na koně co nejlépe, ideálně tak, abych dokázala předvídat, kdy zvedne hlavu a krk nahoru. Cílem je tomuto zvedání předcházet. U Kaliho by teoreticky mělo stačit naznačit, že si ho chci vzít na otěž a do napřímení, tedy sáhnout si po otěžích (bez použití práce s těžištěm) a ideálně tak, aby to viděl, tedy s rukama dál od sebe. Pokud to nestihnu a zvedne se, zkusím nejprve obě ruce posunout dopředu po hřebeni krku směrem k uším nebo ho trochu rozkývat tak, že mu na pár kroků / vteřin otěží sestavím hlavu více dovnitř a vydržím v této pozici dokud nenaznačí uvolnění dopředu a dolů. Nefunguje-li ani to, zkusím ho stejným způsobem sestavit k vnější ruce případně je možné i tyto změny sestavení prostřídat. Je také možné ho vzít v pozici nahoře na otěž, požádat stejným způsobem jako v kroku o odžvýknutí a poté uvolnit otěže pro vytažení dopředu a dolů. Jaký postup na něj bude fungovat je jedno, důležité je, aby zůstal v klusu v pozici dopředu a dolů a uvolňoval se ještě více (směrem dopředu a dolů) 🙂
3. Změnit držení svého těla ve cvalu - nenaklánět se dopředu a dovnitř a neotáčet hlavu dovnitř. Hlava ,,kouká" dopředu mezi uši koně (i při jízdě na kruhu). Tělo se ve cvalu (nejen v něm) dá vlastně rozdělit na dvě poloviny. První část je od pasu nahoru. Tato část těla je relativně pevná, stabilní, tj. rovná záda, nevytáčet se do stran a to ani v ramenou. Druhá část je od pasu dolů. Ta ve cvalu musí kopírovat pohyb koně. Pánví se houpu zezadu dopředu a zpět, bez zvedání zadku ze sedla. V houpání jsem o mikrovteřinu jakoby před koněm, protože právě to zhoupnutí ho vede do každého dalšího cvalového skoku. Pro ještě lepší stabilitu ve cvalu by měla vždy vnitřní kyčel houpat výrazněji dopředu než ta vnější. Zároveň vnější holeň leží za podbřišníkem, vnitřní holeň je na podbřišníku, vnitřní rameno otevírám cvalu tím, že ho zatlačím dozadu. Právě kombinace vnitřního ramene, rozložení holení a výraznějšího houpání vnitřní stranou pánve dokážu zaujmout ve cvalu přesně tu pozici, která nebude koně rušit a bude pohodlná i pro mě samotnou 💛
4. Po přechodu ze cvalu do klusu co nejrychleji ,,učesat" klus - kůň má totiž tendenci spěchat, tudíž ihned po přechodu do klusu začnu výrazně, důsledně vysedat, nejprve v rytmu koně (tedy klidně vysedám jak šicí stroj, abych se maximálně přizpůsobila pohybu koně). Jakmile do sebe rytmicky zapadneme, stisknu koně vnitřní stranou stehen a při každém vysednutí ho pomyslně zvednu nahoru na sebe, přičemž postupně a plynule zpomaluji rytmus vysedání. Nezapomínám nejen pracovat s fází vysednutí nad sedlo, důležité také je, abych byla schopna do sedla i dosednout a povolit na tu chvilku stisk stehen (ne že se ho jen letmo dotknu zadkem a poté ihned vyletím nahoru). Dle potřeby samozřejmě na koně mluvím a zkrátím otěže. Cílem je dostat ho do klidného pracovního tempa co nejrychleji, ale nesmí se to dít silou (od ruky) ani zadržováním (tenzí, ztuhnutím) v sedu či těle. Tedy i stisk stehen funguje tak, že při vysednutí koně stisknu a pomyslně vytáhnu na sebe nahoru, při dosednutí tento stisk zcela uvolním. Kůň chvátá kvůli nedostatku rovnováhy, kterou by mu použití síly nebo vznik další tenze ještě více narušil. Nejprve je tedy potřeba se sladit s rytmem koně a až poté ten rytmus vést ke zpomalení 👍
5. Trénovat pohyb v jednotlivých chodech bez změny ze strany koně - v kroku se snažit udržet krok, v klusu klus, ve cvalu cval. Být k sobě upřímná a ukončit daný chod pokaždé, když cítím, že už třeba obcválat další kruh nezvládnu. Jde o to, aby změna chodu koně byla provedena vždy ze strany jezdce, nikoliv ze strany koně. Jakmile tedy cítím, že třeba v kroku brzdí, snažím se nezastavovat a okamžitě ho vést na malý kruh s výraznějším sestavením hlavy a krku dovnitř. Max 3x kolem, poté vyjet rovně ven nebo změnit směr. Brzdí-li v klusu, mohu ho podpořit hlasem případně mu pomoci se lépe uvolnit vpředu stejným způsobem, jakým ho vedu do vytažení dopředu a dolů nebo jakým se ho tam snažím udržet (doslova odfixuju hlavu a krk z jeho ,,zaseklé" pozice). Nefunguje-li to, snažím se přejít do kroku dříve než to udělá kůň sám. Ve cvalu taktéž - raději přejít do klusu dříve než aby kůň ze cvalu vypadl 🙏
1. poloviční zádrže - už jsme si je vlastně částečně popisovaly v první nebo druhé hodině 🙂 Zde celý postup: poloviční zádrž provedu tak, že se vytáhnu z pasu nahoru, ramena zpátky, lopatky k sobě, brada nahoru, SOUČASNĚ přesunu své těžiště více dozadu (pomyslně převalím bowlingovou kouli v hrudním koši dozadu k páteři, ale stále udržuji rovná záda - nezakláním se a nebortím se v pasu!!!), SOUČASNĚ si zkrátím otěže tak, abych na koně nejen pohodlně dosáhla, ale aby se i malinko zkrátil v krku přede mnou a SOUČASNĚ sedem a holení podporuji pohyb od zádě vpřed směrem dopředu do otěže. Vždy využívám první dobrý moment k tomu, abych ze zádrže ,,vyjela ven". Celý proces je otázka několika vteřin a slouží k upozornění koně na změnu, k odlehčení předku (tedy rozložení jeho hmotnosti rovnoměrněji na všechny čtyři končetiny) a k nahromadění energie k provedení přechodu. Kůň by se měl zkrátit v rámci, pohybovat se kratšími kroky, vpředu malinko povyrůst a pod sedlem se více ,,vyplnit" (zakulatit). Poté ho ihned ze zádrže ,,pustím" do změny nebo celou zádrž uvolním a v následujících vteřinách ji dám znovu. Poloviční zádrže mohu použít i několikrát za sebou dle potřeby 😉
2. cvičit používání polovičních zádrží při změnách rámce - například se budu pohybovat v lehkém klusu, v klidném pracovním (vyjížďkovém) tempu, kůň bude na otěži. Použiji poloviční zádrž, kůň zareaguje, zádrž uvolním a nabídnu vytažení dopředu a dolů. Poté opět provedu poloviční zádrž, během které koně vezmu zpátky na otěž a vrátím do pracovního tempa a relativního napřímení. Cvičit v kroku (to už znáš) a teď i v klusu 🙃
3. cvičit používání polovičních zádrží při změnách mezi chody - například se budu pohybovat v kroku, v klidném pracovním (vyjížďkovém) tempu, kůň bude na otěži. Použiji poloviční zádrž, kůň zareaguje, požádám o naklusání a zádrž uvolním. Ne obráceně! Nejprve přechod a až pak, současně s novým chodem, zádrž uvolnit. Při přechodech směrem dolů platí totéž, speciálně u Kaliho zádrž dávat nenápadně a v přechodu být v sedle i v pomůckách lehká jako pírko 🤭
4. cvičit používání polovičních zádrží při změnách ruchu v daném chodu - například se budu pohybovat v klusu, v klidném pracovním (vyjížďkovém) tempu, kůň bude na otěži. Použiji poloviční zádrž, SOUČASNĚ a PLYNULE zpomalím rytmus vysedání, kůň se pode mnou zkrátí a zpomalí, chvíli ho pohybuji v kratším (shromážděnějším) ruchu, poté zádrž uvolním, nabídnu o pár cm delší otěže a nechám vyklusat vpřed. Zkrácení jakéhokoliv chodu není jen otázkou poloviční zádrže, ale také schopnosti koně zpomalit sedem a poté ho ve zkrácení udržet bez vypadnutí do nižšího chodu. Ve zkrácení musí být jezdec s pomůckami sedem a dle potřeby i holení ,,před koněm" jako by přesně naváděl každý další krok.
5. trénovat nacválání z klusu - pohybuji se v lehkém klusu, v klidném, pracovním tempu. Použiji poloviční zádrž, zpomalím klus a ,,nastavím se" do cvalu, tj. vnitřní holeň posunu mírně dopředu, vnější více za podbřišník, vnitřní rameno zatlačím zpět, ale nevytáčím se v trupu - ten směřuje rovně dopředu. SOUČASNĚ s tím si sednu do pracovního (vysezeného klusu) a koně pobídnu do cvalu. Od prvního cvalového skoku bych měla jít s pohybem a sedět na zadku. Vnitřní kyčel směřuje ve cvalu vždy více vpřed než kyčel vnější. Necválat, když kůň na požádání o cval jen zrychlí klus. V takovém případě se vrátím zpět do klidného, pracovního tempa a zkusím nacválat znovu.
1. nenechat se přesazovat na pravou (nebo levou) stranu koně - hlídat si to a při sebemenším podezření, že se tak stalo, se ihned tělem / sedem vrátit zpátky do středu. V sedle sedím rovně, v jeho nejhlubším místě, na obou sedacích kostech. Nenakláním se ani na jednu stranu, nebortím se v pase, můj trup je doslova kolmý k zemi. Obě nohy jsou od kyčlí spuštěny směrem dolů - jako bych se na ty nohy chtěla postavit. Chodidla se lehce opírají do třmenů, váha sedu je na vnitřní straně stehen. Pokud cítím, že se mi jedna noha posouvá nahoru případně nahoru a zároveň dozadu + ztrácím oporu ve třmenu, je potřeba se v sedle vrátit do středu, narovnat se a spustit příslušnou nohu více dolů. Opravuji si to pokaždé, kdy je to potřeba, i kdyby to mělo být každé dvě vteřiny 😁
2. cvičit udržení kontaktu s hubou koně bez zbytečného prověšování otěží - plynule zkrátím obě otěže tak, abych měla na obou z nich citelný kontakt s hubou koně a snažím se rukama pohybovat tak, aby se mi tento kontakt neztrácel. Nebojím se tlaku, který tam vzniká a koně pohyby rukou vedu do požadovaného držení hlavy a krku. Dle potřeby je to nejčastěji pohyb jedné nebo druhé ruky směrem od krku do strany, což pomůže koně dostat (zarámovat) mezi otěže tak, aby byl přede mnou rovný a nevyvracel hlavu ven. Jakmile se kůň hlavou a krkem srovná, udržuji s ním i nadále spojení (dle potřeby kdykoliv zkrátím jednu, druhou nebo obě otěže) a pohybuji rukama opět nenápadně do stran, aby nefixoval hlavu a krk do jedné pozice. Kůň se pak stane v krku prostupnějším a sám odkývne níže na kolmici - dopošlu obrázek, jak to má vypadat 😉 Cvičit hlavně v klusu, protože tam je to nejjednodušší. V kroku a cvalu je potřeba rukama zároveň sledovat pohyb koně, což celou věc trochu komplikuje 🤭
3. budovat přilnutí 💛 - navazuje to na výše popsaný bod 2. Jakmile mám totiž koně vpředu srovnaného a na kolmici, vybídnu ho k lepšímu pohybu vpřed, tj. výrazněji se zhoupnu v sedle směrem dopředu, použiji hlasovou pomůcku případně holeň. Kůň v tomto držení těla musí pro zlepšení pohybu trochu více zapojit záď, jejíž energie jde přes hřbet směrem dopředu do udidla, kde se jemně odrazí a vrací skrze otěže a ruce do těla jezdce. Ten tuto energii opět použije pro zlepšení pohybu koně, tedy jeho pobídnutí vpřed. Cílem není zrychlovat nebo natahovat kroky či cvalové skoky, ale pohybovat se v lepším kmihu nebo energičtějším kroku (krok nemá kmih), prostě s větším elánem 🤩 Pohyb koně je zároveň plynulý, jezdec do něj zapadá jako puzzle, jezdí se mu pohodlně a má koně pod kontrolou. Kůň také působí kulatěji, stabilněji, je lehčí a snadno ovladatelný.
4. čtverec - pokud bude dostatek času, postavit si na jízdárně čtverec ze skokových bariér. Je jich potřeba celkem 8. Pokládám je pouze tam, kde budou rohy čtverce. Délka jedné strany je cca 10 kroků. Zprvu v něm jezdím jen v kroku tak, jako by to byla malá jízdárna - na stěnách jdu rovně a co nejlépe (tedy v co nejlepším sestavení a ohnutí) do rohů. Stačí to na každou ruku projet jen jednou, pokud to jde dobře, tak klidně 2 - 3x za sebou. Pak vyjet ven a nechat koně protáhnout. Hlídat, abych vnitřní ruku v rozích netahala zpátky, ale pouze pohybem do strany směrem dovnitř čtverce koni ukázala, kudy jdeme a kam se má koukat. Při vyjetí z rohu dávám více váhy do vnějšího třmenu a vnější ruku směřuji mírně od krku ven, abych koni ukázala, že jdeme rovně. Pokud mi kůň kdekoliv ve čtverci boulí bříško na jednu nebo druhou stranu, nohama mu pomáhám dostat bříško zpět pod sebe ☺️
5. čtyřlístek skrze čtverec - začnu okolo čtverce na dostatečně velkém kruhu, klidně nejprve v kroku, pak i v klusu. Jakmile bude pohyb na kruhu pravidelný a pod kontrolou, vyberu si kteroukoli mezeru mezi bariérami a vjedu dovnitř čtverce. Pokračuji protější mezerou ven a točím oblouček na stejnou ruku, ze které jsem do čtverce vjela (vjela jsem např.: z levé ruky, točím vlevo). Oblouček musí být dostatečně velký na to, abych se pohodlně trefila do nejbližší mezery mezi bariérami a vjela zase zpátky dovnitř čtverce. Pokračuji opět rovně ven, ale tentokrát na druhou ruku. Opět oblouček a návrat nejbližší mezerou dovnitř. Jednou směr neměním, jednou ano. Takto projedu čtvercem celkem čtyřikrát - do písku tak vyšlapu čtyřlístek 🍀 Po dokončení zůstanu na velkém kruhu okolo čtverce a nechám koně protáhnout. Jezdit z obou stran, tzn. jednou začínám z levé ruky, jednou z pravé a pozor na to, aby byl kůň jednu koňskou délku před vjetím do čtverce a jednu koňskou délku po vyjetí ze čtverce rovný. Zkusit se trefovat do středu každé mezery a v obloučcích být stále ,,v procesu točení" 😁
1. roužky na uvolnění a posílení středu těla a narovnání páteře - v kroku obejít maximálně 3x kolem co nejmenší (max 6m v průměru) kroužek s výrazným sestavením hlavy a krku koně. Hlava a krk by měly s tělem koně svírat úhel cca 45 stupňů. Musí být zachován nohosled kroku, v případě, že dojde k jeho narušení, kroužek mírně zvětším. Vnitřní holení hlídám a dle potřeby pomůžu koni ,,vtlačit" bříško více pod sebe. Chce-li se kůň během pohybu na kroužku vytáhnout dopředu a dolů, tak určitě může, ale stále při zachování stejného sestavení hlavy a krku dovnitř. Po dokončení pohybu na kroužku v jednom směru co nejplynuleji změnit sestavení a směr na druhou ruku. Po dokončení celé ,,osmičky" vyjet rovně ven a nechat koně vytáhnout dopředu a dolů 😍 2. poloviční zádrže - poloviční zádrž provedu tak, že se vytáhnu z pasu nahoru, ramena zpátky, lopatky k sobě, brada nahoru, SOUČASNĚ přesunu své těžiště více dozadu (pomyslně převalím bowlingovou kouli v hrudním koši dozadu k páteři, ale stále udržuji rovná záda - nezakláním se!!!), SOUČASNĚ si zkrátím otěže tak, abych na koně nejen pohodlně dosáhla, ale aby se i malinko zkrátil v krku přede mnou a SOUČASNĚ sedem a holení podporuji pohyb od zádě vpřed směrem dopředu do otěže. Jakékoli pokusy koně se vpředu opřít do ruky odpružím skrze své zápěstí. Při pocitu ,,zafixování" hlavy a krku, koně malinko ,,rozkývu", tzn. plynule ho sestavím nejprve k jedné a pak k druhé ruce. Koně v sestavení chvíli podržím, počkám na náznak uvolnění, poté mu dovolím se vrátit do středu (do rovna přede mnou) případně ho ihned sestavím k druhé ruce stejným způsobem. Vždy využívám první dobrý moment k tomu, abych ze zádrže ,,vyjela ven". Celý proces je otázka několika vteřin a slouží k upozornění koně na změnu, k odlehčení předku (tedy rozložení jeho hmotnosti rovnoměrněji na všechny čtyři končetiny) a k nahromadění energie k provedení přechodu. Kůň by se měl zkrátit v rámci, pohybovat se kratšími kroky či cvalovými skoky, vpředu malinko povyrůst a pod sedlem se více ,,vyplnit" (zakulatit). Poté ho ihned ze zádrže ,,pustím" do změny nebo celou zádrž uvolním a v následujících vteřinách ji dám znovu. Poloviční zádrže mohu použít i několikrát za sebou dle potřeby 😉 3. cvičit používání polovičních zádrží při změnách rámce - například se budu pohybovat v lehkém klusu, v klidném pracovním (vyjížďkovém) tempu, kůň bude na otěži. Použiji poloviční zádrž, kůň zareaguje, zádrž uvolním a nabídnu vytažení dopředu a dolů. Poté opět provedu poloviční zádrž, během které koně vezmu zpátky na otěž a vrátím do pracovního tempa a relativního napřímení. Cvičit ve všech chodech 🙃4. cvičit používání polovičních zádrží při změnách mezi chody - například se budu pohybovat v kroku, v klidném pracovním (vyjížďkovém) tempu, kůň bude na otěži. Použiji poloviční zádrž, kůň zareaguje, požádám o naklusání a zádrž uvolním. Ne obráceně! Nejprve přechod a až pak, současně s novým chodem, zádrž uvolnit. Při přechodech směrem dolů platí totéž, speciálně u Forestíka zádrž dávat nenápadně a v přechodu být v sedle i v pomůckách lehká jako pírko 🤭5. cvičit používání polovičních zádrží při změnách ruchu v daném chodu - například se budu pohybovat v klusu, v klidném pracovním (vyjížďkovém) tempu, kůň bude na otěži. Použiji poloviční zádrž, SOUČASNĚ a PLYNULE zpomalím rytmus vysedání, kůň se pode mnou zkrátí a zpomalí, chvíli ho pohybuji v kratším (shromážděnějším) ruchu, poté zádrž uvolním, nabídnu o pár cm delší otěže a nechám vyklusat vpřed. Zkrácení jakéhokoliv chodu není jen otázkou poloviční zádrže, ale také schopnosti sedem koně zpomalit a poté ho ve zkrácení udržet bez vypadnutí do nižšího chodu. Ve zkrácení musí být jezdec s pomůckami sedem a dle potřeby i holení ,,před koněm" jako by přesně naváděl každý další krok či cvalový skok.1. Obrat okolo předku - zatím cvičit jen jeden, max tři kroky. Zastavit dál od stěny jízdárny a chvilku v klidu stát. Pokud by se kůň začal jakkoliv sám pohybovat, vyjet dopředu, po chvilce zastavit znovu, odměnit klidně i jen dvě vteřiny klidného stání a zase z něj vyjet ven. Pokud stojí klidně, zkusit požádat o ukročení zádě na jednu nebo druhou stranu. Při obratu okolo předku např.: doleva, leží pravá holeň za podbřišníkem. Ta jako první požádá o ukročení zádě vlevo. Jakmile kůň zareaguje, levá holeň koně požádá o krok vpřed. V případě více kroků se tyto pomůcky střídají - do strany, dopředu, do strany, dopředu. Nebát se záď pobídnout výrazněji, kůň se má totiž podkročit zadní nohou pod sebe. Zároveň dbát na zachování tendence jít dopředu a v případě potřeby ihned zastavit ukračování do strany a koně pobídnout jen vpřed - jeden max dva kroky a zase zastavit. Pokud mi kůň z obratu naopak odchází dopředu, nebojím se ho zadržet klidně i rukou - nejde však o zatáhnutí otěží zpět, ale o pouhé vydržení rukou na místě (pasivní ruce). Prozatím koně nijak nesestavovat a nedovolovat ohýbání se v krku. Kůň má být v této dočasné fázi před jezdcem rovný, zarámovaný mezi otěžemi 😉
2. Ustupování na holeň - začínat obratem z krátké stěny dovnitř za středovou linií (půlka půlky), pokračovat rovně. Pokud kůň nabízí ustupování dřív nebo se různě vlní, nabídnout vytažení dopředu a dolů a pokračovat rovně bez ustupování. Pak zkusit znovu. Při ustupování například doprava (z levé ruky doprava ke stěně), mírně zatížím pravý třmen, současně dám pravou otěž mírně od krku směrem vpravo. Kůň méně či více vykročí vnější přední nohou směrem ke stěně. Ihned poté tím směrem posunu záď koně, tj. levá holeň za podbřišníkem požádá o ukročení levé zadní nohy pod tělo. Dále pokračovat střídavě do strany (levá holeň za podbřišníkem), dopředu (pravá holeň na podbřišníku), do strany, dopředu, do strany. Stačí zatím také jen 2 - 3 kroky, poté ustupování ,,zastavit" vnějšími pomůckami - koně zadržím vnější holení a vnější otěží (doslova ho ohraničím, aby přes tyto pomůcky už dál nešel směrem ke stěně). Ustupování na holeň zastavím v okamžiku, kdy cítím, že kůň začíná vypadávat plecí ke stěně nebo jakmile dosáhnu vnitřní stopy jízdárny. Zatím neustupovat až ke stěně. I tady zatím koně nijak nesestavovat - pro začátek má být rovný, zarámovaný mezi otěžemi. Nebát se výrazněji pobízet záď do strany, i zde se kůň musí podkročit. Po ukončení ustupování pokračovat rovně dopředu a nechat vytáhnout dopředu a dolů 🙏
3. Kroužky na ruce okolo Tebe - stojím cca na úrovni sedla, vezmu koně za vnitřní otěž nebo vodítko a vybídnu ho k pohybu dopředu a okolo mě. Pokud je schopen opsat kroužek okolo mě se zachováním čistého nohosledu v kroku, zapojím do pohybu i koňské bříško. Pokaždé, co se od země zvedne vnitřní zadní noha, koni dlaní zatlačím do bříška v oblasti holeně a doslova mu pomůžu dostat bříško více pod jeho tělo. Zároveň musí být stále zachován pohyb v kroku v čistém nohosledu - s bříškem je to těžké, takže zprvu stačí dva max tři kroky a časem pak kroky přidávat. Hlava a krk koně jsou sestavené více či méně směrem dovnitř kroužku (je to vlastně obdobný princip jako u těch kroužků, které děláme pod sedlem) 🤭
4. Ukračování dozadu a do strany směrem od Tebe - postavím se k hlavě koně na jednu nebo druhou stranu tak, že tělem směřuji k jeho pleci / ramenu. Vykročím proti koni a dle potřeby mu tahem za nánosník (netahat za hubu) nebo za ohlávku či vodítko ukázat, že má ukročit jednou přední nohou dozadu a druhou dozadu a mírně stranou směrem ode mě. Dále se nohy střídají - přední noha, která je blíže ke mě, jde jen dozadu, druhá noha jde dozadu a do strany 🙂
1. ustupování na holeň - pokračovat stejně jako doposud, tj. obrat dovnitř jízdárny až za jejím středem (půlka půlky), pár metrů rovně a až pak začít ustupovat na holeň směrem ke stěně. Cca 2 - 3 metry před stopou jízdárny ustupování přerušit (ohraničit koně vnějšími pomůckami), vyjet rovně dopředu a nechat koně vytáhnout dopředu a dolů. Dbát na pravidelnost pobídek, klidně si říkat: ,,dopředu, do strany, dopředu, do strany". Začne-li kůň spěchat, velmi pravděpodobně vypadl plecí ven a už nekříží nohy => přeruším pohyb do strany, vyjedu rovně dopředu a po pár metrech zkusím v ustupování pokračovat. Začne-li naopak zpomalovat, velmi pravděpodobně je záď blíže ke stěně než předek => přeruším na 1 - 2 kroky pobídku do strany, aby předek ,,dohnal" záď a poté v ustupování pokračuji. Je-li ustupování pravidelné většinu cesty ke stěně (nemusí to být na 100 %), je možné trénovat ustupování ze středové linie směrem ke stěně (neměním směr). Kůň tak bude ustupovat na holeň o pár kroků více než doteď. Ustupování opět ukončuji před stopou jízdárny 🙏
2. vyklusání nebo vycválání z ustupování na holeň - zde stačí zatím ustoupit jen pár kroků stranou, nemusím to dojít až téměř ke stěně. Důležité je, aby se kůň co nejlépe podšlapoval vnitřní zadní nohou pod sebe v okamžiku, kdy ho holeň na příslušné straně požádá o pohyb do strany. Ihned po posledním požádání o ustoupení do strany vrátím holeň zpět pod sebe a řeknu si o naklusání (případně o nacválání). Cílem je naklusat nebo nacválat bez jakýchkoli kroků rovně, tzn. kůň dokončí pohyb do strany a při posledním podšlápnutí se, vnitřní zadní nohou, zahajuje klus nebo cval. Zprvu je těžké to vychytat a pro koně je to také náročnější, takže prozatím stačí, když vykluše nebo vycválá co nejdříve po ukončení ustupování na holeň 🙂
3. čtvrtobraty okolo předku s vytažením dopředu a dolů a přechodem do kroku - zastavím uvnitř jízdárny tak, abych stála kolmo proti dlouhé stěně. Provedu čtvrtobrat okolo předku tak, aby se záď otáčela směrem ven, ne dovnitř jízdárny. Jde o cca tři - čtyři kroky stranou, ideálně jeden po druhém. Takže udělám jeden, zastavím, pak druhý, zastavím, atd. Hlídám pravidelnost pomůcek a klidně si říkám: do strany, dopředu, do strany, dopředu ... Opatrně se stranově působící holení, aby nepůsobila zbytečně moc (kůň totiž časem zcitliví a už není třeba tolik tlaku jako na začátku). Když tato holeň působí moc, tak kůň dělá zádí více kroků než předkem případně udělá dlouhý krok zádí do strany a jen malý nebo žádný krok předníma nohama. Cílem je pohyb nohou synchronizovat - jednou do strany, jednou dopředu, jednou do strany, jednou dopředu, atd. a stále stejně dlouhými kroky. Chce to cvik a cit, ale vám to jde, jen je potřeba se na to soustředit a kontrolovat i sama sebe, jak na něj působíš holeněmi. Pokud se mi snaží odcházet dopředu, nebojím se ho zadržet rukou. Ruce jsou ale v takovém případě pouze pasivní (,,stojí" na místě), nesmí tahat dozadu. Po dokončení čtvrtobratu nechat vytáhnout otěže a v pozici dopředu a dolů se rozejít vpřed 👍
4. odžvýknutí v zastavení a následným vyjetím vpřed - zastavím kdekoliv, kde mám pak prostor vyjet rovně vpřed. Požádám koně o odžvýknutí a vytrvám, dokud skutečně nepřežvýkne. Je důležité, aby pohnul jazykem, takže na něj klidně můžeš ze strany koukat, co tam vlastně dělá. Jakmile začne pohybovat jazykem, jakože ho i zasune dozadu do huby, můžeš zkusit uvolnit otěže - velmi pravděpodobně zareaguje správně, tj. začne se olizovat a sníží hlavu a krk směrem dopředu a dolů. Pobídnu ho vpřed a neustále ho podporuji v nesení hlavy a krku v této pozici. Ruce posouvám nad hřebenem krku směrem k hlavě případně je mohu dát více od sebe, aby je kůň viděl (kolikrát i tohle stačí, aby se snížil nebo ve snížení zůstal).
změny rámce v kroku, tj. střídat krok na otěži a vytažení dopředu a dolů:
a. dvě nebo tři změny na velkém kruhu,
b. poté krátké stěny jízdárny v kroku na otěži, na dlouhých stěnách dopředu a dolů,
c. nakonec krátká stěna v kroku na otěži, diagonálou změnit směr a dopředu a dolů.
Cvičit na obě ruce stejný počet změn. Na rovných liniích nechat vytáhnout dopředu a dolů až v okamžiku, kdy bude kůň celým tělem rovně. Na otěž sbírat před koncem dlouhé stěny nebo diagonály tak, abyste rohem a krátkou stěnou jízdárny šli už na otěži.
2. V klusu, na levou ruku, srovnat sebe a pak i koně:
a. vytáhnout se z pasu nahoru, ramena zpátky, lopatky k sobě, brada nahoru, dívat se dopředu mezi uši, ne dovnitř dolů,
b. jakmile srovnáš sebe, srovnej koně před sebou (kouká se ven), tj. levou otěží povedeš jeho hlavu a krk ze sestavení ven do rovna před sebou => zkrátíš vnitřní otěž a levou rukou pohneš směrem od krku do strany doleva tak, aby před Tebou koukal rovně před sebe,
c. pokud bude fajn, zkus ho sestavit také k vnitřní ruce – klidně jen na pár kroků.
3. Uvolnit spodní část obou svých nohou – ztuhlá oblast okolo kotníků (v klusu):
a. při každém vysednutí vytoč špičky obou nohou co nejvíce od koně, při každém dosednutí je vrať zpět co nejvíce ke koni,
b. zkontroluj si, ve které fázi lehkého klusu pobízíš viz 1. video – zprvu to vypadá, že pobízíš při vysednutí. Pobízí se při dosednutí oběma holeněmi současně.
4. Vylabancovat sed v lehkém klusu:
a. naklušeš, jak si zvyklá -> představíš si, že máš v hrudním koši bowlingovou kouli -> kouli pomyslně převalíš více dopředu směrem k hrudní kosti,
b. výsledkem by mělo být těžiště více nad těžištěm koně, stabilnější sed, holeně pod sebou, tj. rameno, kyčel a pata v jedné přímce.
5. Zlepšit držení rukou: lokty k tělu, předloktí se mírně svažuje směrem k zápěstí, dlaně jsou sevřené v pěst, umístěny mírně nad kohoutkem, obě vedle sebe ve stejné výšce a postavené jako bys nesla dva hrníčky.
1. v klusu koně nerušit rukou - najít si stabilní kontakt s hubou na obou otěžích (nebát se kratší otěže než na jakou jsem zvyklá) a ten se snažit udržet. Ruce s koněm jen jemně pruží, bez prověšování otěží.
2. Pracovat s křivostí koně - nejprve si srovnám trup koně pod sebou tak, abych na obou stranách cítila stejně ,,velké bříško". Padá-li kůň na vnitřní končetiny (táhne mě to dovnitř dolů), pomohu mu se vybalancovat přenesením váhy do vnějšího třmenu. Až když je kůň pode mnou v rovnováze a neboulí bříško ani na jednu stranu, mohu zapracovat na sestavení hlavy a krku. Ze sestavení k vnější ruce zkusím koně plynule narovnat, stačí nejprve na pár kroků, pak mu dovolím se vrátit zpět. Postupně se takto propracuji až k sestavení k vnitřní ruce.
3. Ve cvalu se nikam nenaklánět ani nebortit. Narovnat se, vytáhnout se z pasu nahoru, ramena zpátky, lopatky k sobě. Pánví co nejlépe kopírovat pohyb koně - vnitřní kyčel houpe vždy o něco více dopředu než kyčel vnější. Pokud se mi zvedá zadek ze sedla, jsem za pohybem koně. Je tedy potřeba se houpat s pohybem výrazněji.
4. Zrychluje-li kůň ve cvalu, je potřeba se nejprve sladit s jeho pohybem i za cenu, že na několik cvalových skoků zrychlí ještě více. Jakmile se totiž sladím s pohybem cvalu, jsem schopna sedem cval zpomalit - pomalu a plynule koně lehce stisknu vnitřní stranou stehen a současně s tím mu ,,vnutím" pomalejší rytmus houpání ve cvalu.
5. Obě ruce ve cvalu musí kopírovat pohyb koně - stejně jako se houpu v sedle zezadu dopředu a zpět, stejně se houpou i ruce, obě současně. Je to stejný pohyb, jako třeba při cválání cílovou rovinkou dostihu, kdy se žokej snaží koně co nejvíce podpořit v pohybu vpřed.
1. kroužky na uvolnění a posílení středu těla a narovnání páteře - v kroku obejít maximálně 3x kolem co nejmenší (max 6m v průměru) kroužek s výrazným sestavením hlavy a krku koně. Hlava a krk by měly s tělem koně svírat úhel cca 45 stupňů. Musí být zachován nohosled kroku, v případě, že dojde k jeho narušení, kroužek mírně zvětším. Vnitřní holení hlídám a dle potřeby pomůžu koni ,,vtlačit" bříško více pod sebe. Chce-li se kůň během pohybu na kroužku vytáhnout dopředu a dolů, tak určitě může, ale stále při zachování stejného sestavení hlavy a krku dovnitř. Po dokončení pohybu na kroužku v jednom směru co nejplynuleji změnit sestavení a směr na druhou ruku. Po dokončení celé ,,osmičky" vyjet rovně ven a nechat koně vytáhnout dopředu a dolů 😍
2. poloviční zádrže - poloviční zádrž provedu tak, že se vytáhnu z pasu nahoru, ramena zpátky, lopatky k sobě, brada nahoru, SOUČASNĚ přesunu své těžiště více dozadu (pomyslně převalím bowlingovou kouli v hrudním koši dozadu k páteři, ale stále udržuji rovná záda - nezakláním se!!!), SOUČASNĚ si zkrátím otěže tak, abych na koně nejen pohodlně dosáhla, ale aby se i malinko zkrátil v krku přede mnou a SOUČASNĚ sedem a holení podporuji pohyb od zádě vpřed směrem dopředu do otěže. Jakékoli pokusy koně se vpředu opřít do ruky odpružím skrze své zápěstí. Při pocitu či obavě, že se mi kůň schovává směrem za otěž, zvednu obě ruce malinko výše a posunu je dopředu směrem k hlavě = kůň se hlavou a krkem přizvedne 😉 Jinak vždy využívám první dobrý moment k tomu, abych ze zádrže ,,vyjela ven". Celý proces je otázka několika vteřin a slouží k upozornění koně na změnu, k odlehčení předku (tedy rozložení jeho hmotnosti rovnoměrněji na všechny čtyři končetiny) a k nahromadění energie k provedení přechodu. Kůň by se měl zkrátit v rámci, pohybovat se kratšími kroky či cvalovými skoky, vpředu malinko povyrůst a pod sedlem se více ,,vyplnit" (zakulatit). Poté ho ihned ze zádrže ,,pustím" do změny nebo celou zádrž uvolním a v následujících vteřinách ji dám znovu. Poloviční zádrže mohu použít i několikrát za sebou dle potřeby 😉
3. cvičit používání polovičních zádrží při změnách mezi chody - například se budu pohybovat v kroku, v klidném pracovním (vyjížďkovém) tempu, kůň bude na otěži. Použiji poloviční zádrž, kůň zareaguje, požádám o naklusání a zádrž uvolním. Ne obráceně! Nejprve přechod a až pak, současně s novým chodem, zádrž uvolnit. Při přechodech směrem dolů platí totéž, jen s tím rozdílem, že zádrž do nižšího chodu dávám méně nápadně a v přechodu jsem v sedle i v pomůckách lehká jako pírko 🤭 Kůň by v žádném přechodu neměl být sestavený příliš dovnitř - bere mu to rovnováhu, doslova se rozpadá a přechody jsou pak kostrbaté, neochotné či tažené předkem.
4. cvičit používání polovičních zádrží při změnách ruchu v daném chodu - například se budu pohybovat v klusu, v klidném pracovním (vyjížďkovém) tempu, kůň bude na otěži. Použiji poloviční zádrž, SOUČASNĚ a PLYNULE zpomalím rytmus vysedání, kůň se pode mnou zkrátí a zpomalí, chvíli ho pohybuji v kratším (shromážděnějším) ruchu, poté zádrž uvolním, nabídnu o pár cm delší otěže a nechám vyklusat vpřed. Zkrácení jakéhokoliv chodu není jen otázkou poloviční zádrže, ale také schopnosti sedem koně zpomalit a poté ho ve zkrácení udržet bez vypadnutí do nižšího chodu. Ve zkrácení musí být jezdec pomůckami sedem a dle potřeby i holení ,,před koněm" jako by přesně naváděl každý další krok či cvalový skok. Zase je potřeba být k sobě férová a jezdit jen tolik, kolik reálně vydržíte. Kali by neměl vypadávat z daného chodu ani v něm zrychlovat (ztrácet rovnováhu).
5. cvičit přechod do cvalu a poté cválat jen pár cvalových skoků - zkusit zapracovat na co nejlepší přípravě k nacválání viz poloviční zádrž. Okamžik před nacváláním se nastavit do cvalu, tj. vnější nohu posunout za podbřišník, vnitřní naopak trochu více dopředu, vnitřní rameno posunout dozadu. Pomůcka holení do nacválání přichází pouze od vnitřní holeně, vnější je v klidu. SOUČASNĚ s nacváláním se v sedle zhoupnu do prvního cvalového skoku. Nenaskočí-li kůň do cvalu a místo toho se rozprchne dopředu, nepokoušet se znovu nacválat, ale přizpůsobit se jeho tempu, toto tempo zkrátit a vrátit ho plynule do původního tempa před nacváláním. Až poté zkusit nacválat znovu. Snažit se cválat jen tolik, kolik skutečně vydržíte, klidně jen 5 cvalových skoků.
6. cvičit vysezený klus - už při naklusání si koně ,,strčit" sedem před sebe, jako bych neměla nic jiného, čím bych koně mohla naklusat kromě své pánve 😁 Během klusu sedím na sedacích kostech, ale blíže k zadku (půlkám), nesedím si na frndě 🤭🤣 Pánev je v sedle tak trochu podsazená vůči trupu. Každý klusový krok se mi zvedá bříško pod pupkem směrem nahoru a dopředu, doslova si ,,strkám" koně před sebe. Zkoušet více spustit nohy od kolen směrem dolů a chytit se trupu koně v oblasti nad kotníky. Nohy tak nejsou od kolene dolů kolmo k zemi, ale objímají trup koně a dotýkají se ho téměř až po chodidlo. Tohle ale nejde brát jako normu, protože dost záleží na stavbě těla konkrétního koně, konkrétního jezdce a také sedla, protože ne každé sedlo dovolí konkrétnímu jezdci sedět správně. Cílem každopádně je najít pro sebe tu nejvhodnější pozici, ve které nebude zbytečná křeč, tlak, stažení svalů, nebudou mi lítat holeně, vypadávat třmeny (nebudu vytahovat nohy nahoru) a zároveň se v sedle budu cítit stabilně a budu schopna koně kontrolovat a vést. Zkontroluj si, zda Ti skutečně vyhovuje současná délka třmenových řemenů - i pouhé zkrácení o jednu dírku dokáže zázraky!
upřesňuji pomůcky pro vedení koně na kruhu (nebo jakékoli jiné zaoblené linii) 😁
1. Vnitřní holeň je ,,na podbřišníku", tedy klasicky pode mnou - rameno, kyčel, pata mají tvořit přímku. Vnější holeň je celou dobu za podbřišníkem a hlídá, aby kůň nevypadával zádí ven. Pokud kůň vypadává zádí, tak mu ji právě vnější holeň doslova vtlačí (i opakovaně) zpět na linii kruhu. Na zaoblených liniích samozřejmě může vnější holeň dle potřeby pobízet. Na rovných liniích je to jinak, to si řekneme někdy příště 😉
2. Vnitřní otěž je o něco kratší než vnější (o cca 4 - 5 cm). Vnitřní otěž koni ukazuje, že se má pohybovat po kruhu, tedy ukazuje směr, kterým neustále zatáčíme (dle potřeby se pohybuje stranou od krku koně, čímž ukazuje směr). Rozdílná délka otěží vytváří požadované sestavení hlavy a krku. Vnější otěž je delší než vnitřní proto, aby toto sestavení umožnila 🙂
3. Trupem směřuji rovně před sebe, koukám dopředu mezi uši koně. Vnitřní rameno směřuji vždy malinko více dozadu, čímž se jakoby otevírám pohybu po kruhu. Ze své pozice bych měla vidět vnitřní nadočnicový oblouk koně. Nevidím-li ho, zkontroluji primárně sebe, zda skutečně sedím správně (ve středu, nikam se nebortím, nevytáčím se v pase ani neotáčím hlavu), mám správně rozložené holeně a správnou délku otěží. Pokud tomu tak totiž je, cítím každý projev křivosti koně a tím pádem jsem na něj schopná ihned reagovat.
Nikdy nečekám, že se kůň srovná sám - bude se vždy pohybovat tak, jak je to jemu komfortní. Ne tak, jak chceme my 🤭 Jakmile se ale naučí správný pohybový vzoreček a doroste do něj fyzicky a psychicky, bude se sám od sebe pohybovat výrazněji korektněji. Do té doby mu musí jezdec pomáhat a učit ho, co je správně a co ne.
Pokud si Tě kůň při jízdě po kruhu na levou ruku přesazuje na vnější stranu hřbetu, Ty vytahuješ vnitřní nohu nahoru, ztrácí se Ti vnitřní třmen a nedosáhneš na něj holení, je potřeba se neustále - klidně každý krok či cvalový skok - vracet do středu sedla / hřbetu. Ven se může posouvat i sedlo. Tohle si obvykle stačí uvědomit a následně dělat ty pohyby, které všechny zůčastněné (Tebe i sedlo) vrátí tam kam patří 😁
V případě, že Ti kůň při pohybu na kruhu vypadává plecí, zádí, naklápí se dovnitř, zvětšuje kruh, zmenšuje kruh, zrychluje, zpomaluje, obvykle to dělá na stále stejném místě kruhu. Korekce z Tvé strany tak musí přijít ještě předtím, než se kůň do tohoto místa dostane tak, že pomůcky, kterými ho před místem ,krize" vedeš po kruhu, zvýrazníš, abys ho udržela ve stále stejném sestavení i ohnutí. Pokud budeš korekci řešit až poté, co se někde něco ,,rozsype", už je to bohužel pozdě.
Pokud měníš rámec v lehkém klusu, dávej pozor, abys vysedala stále ve stejném rytmu. Kůň může natáhnout (a přirozeně to i udělá) klusový krok, ale jen velmi mírně. Stačí se zvedat výš ze sedla nebo o mikrovteřinku prodloužit dobu vysednutí. Do sedla dosedám lehce, ale důsledně (nelevituji zadkem nad ním). A vysedám vždy v rytmu koně, tj. nechám se doslova vyhazovat ze sedla nahoru. Nevysedávám tedy ,,uměle" ☺️
1. Odžvýknutí a snížení hlavy před nasednutím - postavím se před koně, prsty chytím oba udidlové kroužky a zvednu je tak, aby koni tlačily směrem nahoru do koutků huby. Držím, dokud kůň neodžvýkne. Pokud se nic neděje, zkusím tlak mírně zvýšit případně ho zvýším jen v jedné ruce. Jakmile kůň odžvýkne, současně s tím tlak zcela uvolním. Kůň u toho může zvedat hlavu i couvat - v obou případech nepřestávám vyvíjet tlak na koutky huby, tedy jdu za koněm a kopíruji rukama jeho pohyby. Pokud kůň sníží hlavu dolů, platí totéž, tedy jdu rukama za ním a trvám na odžvýknutí. Stačí 2 - 4 odžvýknutí, zatím před každým nasednutím. Poté si přejdu na stranu koně a postavím se bokem k jeho hlavě. Vnější otěž přehodím za uši (na týl) a držím ji v jedné ruce. Druhou rukou chytnu vnitřní otěž nebo vnitřní udidlový kroužek a obě ruce přibližuji směrem k sobě. Tím opět vyvíjím tlak nahoru směrem do koutků huby a navíc také na týl koně - cílem je odžvýknutí a snížení hlavy dolů. Pokud kůň odžvýkne, ale nesníží hlavu, zvýším tlak vnější otěží na týl. Sebemenší snížení hlavy s odžvýknutím okamžitě odměňuji úplným uvolněním tlaku a koně pochválím. Cvičit 2 - 4x z každé strany koně 👍
2. Odžvýknutí a snížení hlavy ze sedla v zastavení - zkrátím otěže tak, abych měla na obou z nich stálý kontakt s hubou. Zvednu ruce, aby udidlo tlačilo koni nahoru směrem do koutků huby - ruce jdou nad krk zhruba do poloviny jeho délky. Tlak na koutky se nesmí ztrácet do chvíle, než kůň zareaguje. Může zvedat hlavu, může couvat. Zůstávám v klidu, ničemu to nevadí. Jakmile kůň zareaguje odžvýknutím, úplně uvolním otěže a pochválím. Kůň by měl na základě cvičení z bodu 1 začít společně s odžvýknutím brzy snižovat hlavu a krk směrem dopředu a dolů sám od sebe i takto pod sedlem 🙂 Schopnost odžvýknout a snížit hlavu a krk směrem dopředu a dolů je základ korektního ježdění.
3. Malé kroužky v kroku - cvičit v kroku co nejmenší kruhy s výrazným ohnutím hlavy a krku k vnitřní ruce, v úhlu cca 45 stupňů vůči tělu koně. Musí být zachován nohosled kroku. Pokud tomu tak není a kůň nekráčí nebo se otáčí okolo středu těla, stačí kruh mírně zvětšit. Na kruzích zkoušet dle pocitu (pokud kůň boulí bříško dovnitř, jakože spíše boulí než ne 😁) doslova vtlačovat bříško koně více pod sebe (vnitřní holení). Jeden max tři kruhy za sebou na jednu ruku, poté plynule a co nejjemněji přestavět k druhé ruce a obejít stejný počet kroužků i na druhou ruku. Po dokončení této osmičky vyjet rovně ven na zahozené otěži. Kdykoli se kůň bude na kruzích chtít protáhnout dopředu a dolů, je nutné mu to dovolit úplným uvolněním otěží. Výrazné sestavení (protahovací flexe) k vnitřní ruce však musí být zachováno, takže vnitřní otěž prodloužím, ale nezahazuji, jinak bych ztratila požadované sestavení k vnitřní ruce 🙏
4. Uvolnit spodní část svých nohou - v lehkém klusu při každém vysednutí zkusit vytočit špičky obou chodidel co nejvíce od koně, při každém dosednutí je naopak otočit co nejvíce ke koni. Když zprvu nechytám rytmus, nic se neděje, zkouším dál. Když rytmus chytnu a pak z něj zase vypadnu, taky se nic neděje, zkusím ho prostě chytit znovu. Trénovat i na vyjížďkách 🌳
5. Zjemnit koně vůči pobízejícím pomůckám - cvičit nejprve v přechodu ze zastavení do kroku. Zkusím koně poslat vpřed sedem - doslova se ho pokusím sedem drcnout dopředu (jako to dělají malé děti, které ještě neumějí jezdit, ale chtějí, aby se s nimi koník rozešel). Nereaguje-li, zopakuji a přidám hlasovou pomůcku, ideálně tu, která se používá při práci či manipulaci ze země k pohybu dopředu. Nezareaguje-li, zopakuji a přidám pobídku holení - oběma holeněmi současně stisknu bříško koně. Stisk holení povolím až poté, co se kůň rozejde. Nereaguje-li během cca 3 vteřin, stisk povolím, zopakuji a přidám klepnutí tušírkou na místo jedné holeně. JEDNO, ale důrazné. Za každé rozejití vpřed koně pochválím hlasem, pohlazením po krku. Chválím i snahu se rozejít (nakloní se dopředu, ale nerozejde se) a chválím i pár kroků, tj. rozejde se, ale po pár krocích se zastaví. Totéž platí i pro pohyb v kroku. Koně podporuji v pohybu vpřed pouze sedem, holeně zůstávají přiložené k jeho bříšku a v klidu. Jakmile ucítím, že kůň zpomaluje, zkusím zvýraznit jedno zhoupnutí sedem vpřed. Pokud se nevrátí do původního tempa, postupně využiji celý repertoár pomůcek: sed, hlas, holeň, tušírka. Za každou správnou, i malou reakci, koně chválím 🙂
6. Vybalancovat sed v klusu - po naklusání si představit, že mám v hrudním koši bowlingovou kouli. Tuto kouli pomyslně převalím dopředu směrem k hrudní kosti a trupem se nenápadně přesunu nad kohoutek koně (má prsa nad kohoutek koně). Zároveň ale udržuji ramena zpátky, lopatky u sebe, brada nahoru, koukat rovně před sebe, mezi uši koně. Váha sedu je na vnitřní straně stehen, do sedla dosedám zřetelně, ale lehce.